Backstory

3. února 2013 v 14:03 | Mats |  Backstories

Here we go... Příběh Kaie a Shina


Kai je sirotek, nebo možná také není. Jako hodně maličkého ho nechali přede dveřmi sirotčince, mohl být jen pár týdnů starý. O rodičích ani zmínka. Dostal jméno Kai a vyrůstal s ostatními dětmi. Býval vždy spíše menší, klidné dítě, nicméně rád objevoval nové věci, záhy se naučil číst a knihovna v sirotčinci se tak stala jeho nejoblíbenějším místem. S dětmi v sirotčinci vycházel docela dobře, i když se na něj občas dívaly jako na trochu zvláštního, když si místo her venku raději prohlížel knihy. Protože měl trochu tmavší kůži a adoptující páry se spíše zajímaly o děvčátka, nikdy jej nikdo nechtěl. Vždy některé jiné dítě dokázalo zaujmout víc, než on. To jej ještě víc od dětí distancovalo. Moc si přál mít svou vlastní rodinu. Ovšem jiskřičky naděje vždycky zhasly dřív, než se pořádně mohly objevit.
Na základní škole prospíval vždy mezi nejlepšími. Ne nejlepší, protože nechtěl moc vyčnívat, zvláště když se mu často posmívali, že nemá rodiče. Naštěstí, ale na škole byli na děti z blízkého sirotčince zvyklí, tak to nebylo tak hrozné. Ze všech předmětů mu nejlépe šly kupodivu tělocvik, hudebka a jazyky.
V sirotčinci se ale kolem jeho 10 let změnily poměry, přišel nový ředitel. Tím začaly Kaiovy noční můry - stal se obětí sexuálního obtěžování. Zpočátku to byly pouze náhodné kontroly, při nichž se musel svléknout. Později si jej začal zvát k sobě, kde se Kai svlékal pro něj, pózoval, zatím co se ředitel uspokojoval. Ještě později toho roku se přidalo i osahávání. Již tak tichý a samotářský Kai se stáhl úplně. Přesto na 2. stupeň školy postoupil s 2. nejlepším prospěchem.
Vztahy s novými i starými spolužáky ochladly. Jelikož neměl peníze, nestálo za to na něj čekat, aby mu je vzali a mohli si koupit zakázané cigarety. Navzdory svému nevelkému vzrůstu a stavbě těla se však uměl docela dobře bránit a běhat. Kai neměl rád, když si na něj někdo moc dovoloval - což však neplatilo pro ředitele sirotčince. Postupně upadal stále více do svého světa, který ožíval příběhy z knížek i vymyšlenými, a hudbou.
Razantní změna přišla do Kaiova života, když mu bylo asi 11/12. Do sirotčince přibyl další přírůstek - ne malé dítě, ale chlapec Kaiova věku (později se dozvěděl, že o dva roky starší). Vyšší štíhlý kluk s černými vlasy a očima každé jiné barvy, oblečený do černého. Shin. Jeho rodiče zahynuli při dopravní nehodě, kterou on přežil jen s několika jizvami kolem levého oka. Shin měl ještě rodinu - strýce s tetou, kteří se ho měli ujmout, ale zrovna byli v USA, tak ho umístili do sirotčince, než se vrátí a vyřídí všechny formality. Jelikož byl v sirotčinci nejstarší s tragickým osudem, oblečený do černého a s různýma očima, děti věřily, že je prokletý a utíkaly před ním. Stejný názor na něj měli i spolužáci ve škole. Chlapci jej proto neobtěžovali, báli se, aby je nepotkalo nějaké neštěstí. Navíc, když se na světě objeví nějaký klep, přidávají se k němu další, takže Shinova temná pověst umocněna zevnějškem všechny držela v uctivé vzdálenosti. A mladík neudělal nic, aby jim to rozmluvil. Právě naopak, moc dobře měl nacvičené pózy a chování, které k němu jednak přitahovaly pozornost, aby následně okolí zamrazilo a vyděsilo. Samozřejmě některé dívky jej obdivovaly, protože měl nádherný obličej a modré oko, než se k nim otočil druhou tváří s jizvami. Shina jeho prokletá pověst jako dítě velmi trápila, protože měl společenskou povahu a tím neměl moc kamarádů. Časem se naučil dělat si z okolí za jejich přístup legraci a rád s ostatními manipuloval. Ovšem smrt rodičů jej pořádně zasáhla, přestože to nedával najevo. Navíc stěhováním do cizího města přes celou zemi ztratil všechny kamarády. Kai jej zaujal hned první večer, kdy se chlapec vrátil ze školy.

Kai vzal na vědomí přítomnost dalšího kluka ve společné ložnici, ale víc se o něj nezajímal. Měl svůj svět. Že je něco špatně Shinovi došlo záhy, protože se vždycky velmi zajímal o to, co se kolem něj děje. Večerní návštěvy Kaie u ředitele, odvracení pohledů okolí a Kaiův nezájem o ostatní… sotva na něj Kai ráno pohlédl, když jej vychovatel požádal, aby Shinovi ukázal cestu do školy. Stačilo pár otázek v sirotčinci a zastrašování, aby věděl, že noční návštěvy u ředitele jsou pravidelností už další dobu. Nikdo s tím nic nedělá, všichni zavírají oči - jednak nechtějí ztratit práci nebo nechtějí, aby se to dělo i jim.
Ředitel by si rád dovolil víc, ale ví, že nemůže, protože kdyby se na to přišlo, byl by to jeho konec.
Kai zprvu nechápe, když leží na stole v ředitelově pracovně, proč je konec tak rychle a čí hlasy jej ruší z jeho myšlenek, ten hlas nezná. Ani zvláštní různobarevné oči, které zblízka zírají do jeho, když otevře oči. Vmžiku je z vlastního uzavřeného světa pryč, pod stolem a spěšně se snaží zakrýt své tělo. Tak se seznamuje s Shinem, který ho odvleče zpět do ložnice. Oznámí mu, že od nynějška jsou přátelé. Tím se Kaiovým životem prohnal uragán - excentrický kluk se opravdu stává jeho jediným kamarádem a Kai pomalu začíná poznávat, že svět kolem něj je jeho vlastní příběh a může být zajímavý.

S Shinem zůstávají kamarádi i poté, co se vrátí jeho rodina z USA a on se k nim přestěhuje. Shin je opravdu dobrý ve hře na kytaru a bicí i zpěv, proto mu příbuzní platí i hodiny. Od něj se pak o hudbě učí i Kai, kterého ale spíše zajímá skládání a po několika nesmělých pokusech mu skládá písničky. Shin ještě v 9. třídě zakládá rockovou skupinu s několika kamarády z hudebních kurzů. Jejich první demo zaslané hudebnímu nakladatelství slaví úspěch a ve 2. ročníku střední školy debutují a Shin přijímá jméno TriStar (podle tetování 3 hvězd, které má na svém těle). Stávají se senzací. Média i fanouškové marně se snaží odhalit, jestli je tetování pravé, protože čas od času se objeví někde jinde na jeho těle. TriStar potvrzuje, že opravdu jeho tělo zdobí pravé tetování, ale už neprozrazuje, kde. Všem je jasné, že v jejich skupině je leaderem a nejtalentovanějším hudebníkem TriStar. Mladík s arogantním vystupováním, který se však ve vteřině dokáže proměnit v nejhodnější a nejroztomilejší koťátko, je miláčkem davu. Pohledem i gestem dokáže manipulovat nejen s davem fanoušků, ale i ostatními lidmi kolem sebe. Shin je ve svém živlu, ve středu dění.
V 18 letech však jejich skupinu téměř zlikviduje skandál s drogami, kdy je přistižen jejich druhý kytarista. Všem je na 3 roky zakázáno vystupovat a produkovat hudbu. TriStar rozpouští skupinu, ale slibuje svým fanouškům a mediím, že se během několika let vrátí s ještě lepší hudbou. Tím mizí i veškeré kontakty s vnějším světem i Kaiem.
S ostříhanými obarvenými vlasy, kontaktními čočkami, brýlemi a kšiltovkou do čela nastupuje na hudební akademii, by studoval hudbu. Věnuje se tanci a skládání pro svá nová alba. Aby jej nikdo nepoznal, kromě učitelů, kteří mají od jeho agentury zakázáno cokoliv prozradit, nosí nepřiléhavé různobarevné oblečení. Po skandálu nastává i obrat v jeho povaze, stává se uzavřenějším a opatrnějším a ostatní studenty si nepouští k tělu. Přestože je velmi talentovaný, jeho výkony a známky jsou spíše průměrné, aby nevynikal. Přesto se mu několik učitelů věnuje - ti, kteří znají jeho skutečný talent.

Kai absolvuje střední školu s nejlepším prospěchem a následně je vykopnut i ze sirotčince. Jelikož jako nejlepšímu studentovi mu některé univerzity/akademie nabízí stipendium a díky Shinovi má k umění blízko, neváhá, zapisuje se na hudební akademii a stěhuje na kolej.
A tady osud svádí Kaie a Shina znovu dohromady. Jak neskutečné to je pro Shina překvapení, když mu přidělí na pokoj, který byl dosud jen jeho, spolubydlícího, v němž poznává svého kamaráda. Zmítán mezi touhou se mu prozradit a předsevzetím, že zůstane do konce zákazu nepoznán, jej přijme k sobě, vyměří část pokoje, kam Kai ani omylem nemá "pod trestem smrti" povolen vstup - mezi to se počítá i Shinův počítač, na němž má celou sestavu pro skládání hudby a všechny své skladby, zamčený šatník a soukromá koupelna.
Kai je trochu udivený, nicméně přání/příkaz svého staršího spolužáka respektuje - nic jiného ani nezbývá, systém je systém. Ví, jak to na vysokých školách chodí - mladší poslouchají starší, jinak následuje šikana… Ovšem při náročném studiu a úkolech od starších spolužáků a učitelů se Kai téměř k porušení pravidel domácnosti ani nedostane. Přestože je většina prváků přátelská, každý se snaží být lepší než ti ostatní, protože v branži umění uspějí jen ti nejlepší. Kai naštěstí nemá zájem o to prosadit se jako muzikálový či operní zpěvák nebo klavírista či hrát profesionálně na jiný nástroj. Jeho zajímá skládání, nicméně v prvním ročníku musí zvládnout vše ostatní, než se k tomu skutečně dostane.
Postupně zjišťuje rozdíl v chování svého spolubydlícího - mimo pokoj se svými spolužáky působí Shin sice velmi přátelsky, ale trochu nešikovně, až je někdy s podivem, jak prošel až do 3. ročníku. Navíc bere doučovací hodiny, kvůli kterým se mu někteří i posmívají (ovšem nikdo už netuší, že to není doučování, ale hodiny navíc). V pokoji naopak jeho spolubydlící působí trochu rezervovaně, ale naprosto důsledně. Všechny jeho taneční pohyby jsou pečlivě vypilované, nikde ani známka po nejistotě, kterou zahlédl při jeho hodině. Často tráví spoustu času u počítače se sluchátky na uších. Ale Kai nemá moc času se s ním více sblížit.
Na konci školního roku dostávají od učitelů závěrečný úkol - vylosovali si text písničky, ke které napíší hudbu a kterou předvedou před svými staršími spolužáky a učiteli. Má to být spolupráce 2 lidí ze školy - mohou požádat o spolupráci kamarády ze třídy či vyššího ročníku či i jiného oboru, nebo i učitele. Jelikož zpěv je jeho slabinou, všichni ve třídě ho odmítnou. Při příchodu na pokoj šokovaně sleduje, jak se na své polovině prochází jeho spolubydlící jen s ručníkem kolem boků a na hlavě. Po dokonalém těle stéká ještě posledních pár kapiček vody. Vrátí se před dveře, jestli si nespletl pokoj, nicméně je to opravdu jeho spolubydlící, který jej nečekal tak brzy. Kai mu vysvětlí, co jim dali za úkol. Shin mu slíbí, že bude jeho partnerem, nicméně definitivně se rozhodne, až uslyší hudbu, kterou Kai k těm slovům složil. Poté, co si hudbu poslechne, následuje mezi nimi ještě menší roztržka ohledně arragementu, kdy Shin si nemyslí, že by s tím udělal nějakou díru do světa. Kai ale jen chce dobrou známku. Tak ho Shin přitáhne na svou půlku před veliké zrcadlo a trochu netrpělivě mu vysvětluje, o čem hudební branže je, že musí trochu přidat na důrazu a rozhodnosti, pro tenhle úkol je navíc i důležitá image - jde přece o prezentaci. Jestli s tím okamžitě něco neudělá, odmítá s ním vystupovat. Kai namítá, že to opravdu sedí od toho pravého - ať se Shin sám podívá do zrcadla. Následuje několik napjatých dní, kdy spolu nemluví. V den D Shin není nikde k nalezení. Kai se dozvídá, že je na řadě jako poslední. Nakonec smířen s tím, že bude muset s ostudou vystoupit sám, se vydává do školy. V zákulisí se jej však zmocní stylistka a než se neděje, má na sobě make-up a jiné oblečení. A už je i na řadě a Shin nikde. Tak s třesoucími koleny doklopýtá na jeviště. V hledišti nejsou jen spolužáci a učitelé, ale i scouti a zástupci hudebních společností, kteří hledají nové talenty, dokonce i zástupci medií… a už se ozývají první tony jeho písničky. Odzpívá úvodní sloku, když tu najednou jeviště zčerná. Co se děje? V hledišti to zašumí. A pak zaječí elektrická kytara a jeho píseň dostává zcela jinou podobu. Jeviště ožije v ohňostroji jisker a kužely světel kromě něj ozáří postavu s kytarou. Jevištěm to šumí překvapením. Ten hlas nenechává nikoho na pochybách. TriStar je zpět. Sloku, kterou měl zpívat jeho spolubydlící, zpívá TriStar. Jeho dávný kamarád. Jako za starých časů padá z Kaie tréma, sundává mikrofon a zapojuje se do písničky. Úprava, kterou TriStar provedl, byla samozřejmě úspěch. Po vystoupení však star mizí.
V pokoji jej pak místo obvyklého spolubydlícího čeká černovlasý Shin, který přiznává, že to byl celou dobu on.




TOPlist
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sung Sung | 16. února 2013 v 14:28 | Reagovat

Krásně propracovaná backstory, tohle na BJD miluju :-)

2 Wierka Wierka | 16. května 2013 v 22:23 | Reagovat

wau.. souhlas supr propracované...
btw. chudáček Kai :(

3 Margit Margit | 28. září 2013 v 18:14 | Reagovat

Uf...jsem napnutá, jdu hledat pokračování :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama